|
|
Působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci mise ISAF
Křížová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá působení Bundeswehru v rámci strategie ISAF v Afghánistánu. Nasazení německých ozbrojených sil na mezinárodních misích je jednou z nejdiskutovanějších otázkou jak na politické scéně, tak i mezi samotnou německou veřejností. Diplomová práce se zabývá vývojem situace v Afghánistánu od roku 2001, kdy začala mise OEF a ISAF až do konce vládního období koalice CDU/CSU-FPD v září 2013. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve definuje teorii rolí a koncept civilní mocnosti, jako jeden z možných přístupů ke zkoumání zahraniční politiky. Stanovuje kritéria, podle kterých zkoumá, zda se Německo v Afghánistánu chová jako civilní mocnost, za kterou je označováno. V následující části se zabývá vývojem v letech 2001-2009. Věnuje se zahájení operace, prodlužování mandátů ve Spolkovém sněmu, důvodům působení Německa na operacích v Afghánistánu a vývojem bezpečnostní situace v zemi, která se po počátečních úspěších začala rapidně zhoršovat. Stěžejní částí této diplomové práce je působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci nové strategie ISAF, která byla vyhlášena americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2009. Práce se soustředí na přístup Spolkové republiky k nejdůležitějším událostem v tomto období, a to k vyhlášení nové strategie, k Londýnské konferenci o...
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Intervence na ochranu vlastních občanů z pohledu mezinárodního práva
Filipková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá intervencemi na ochranu vlastních občanů z pohledu mezinárodního práva, které spadají pod širší tématiku užití síly v mezinárodních vztazích. Ačkoli se tento typ intervence vyskytoval v mezinárodním společenství již v přednapoleonské době a ani ve dvacátém století se nejednalo o minoritní záležitost, je stále předmětem mnohých rozporů a kontroverzí. Diametrálně se odlišují nejen názory ohledně tohoto typu intervence u jednotlivých států mezinárodního společenství, ale ani mezinárodněprávní odborníci nejsou ohledně otázky legality intervence na ochranu vlastních občanů zajedno. Hlavním cílem předkládané diplomové práce proto je zodpovědět výzkumnou otázku, zda je intervence na ochranu vlastních občanů dle platných pravidel mezinárodního práva veřejného legální, či nikoli. Kromě klasického úvodu a závěru je práce tvořena čtyřmi kapitolami. První je věnována problematice definice daného fenoménu. Jedná se o důležitou součást práce, neboť neexistuje legální definice ani intervence na ochranu vlastních občanů, ani jí nadřazeného pojmu intervence. Druhá kapitola se zabývá pravidly pro použití síly v mezinárodních vztazích - především se jedná o článek 2 odstavec 4 Charty OSN (který použití síly zakazuje) a výjimky z něj. Rozebrány jsou samozřejmě také veškeré kontroverze a výkladové...
|
|
|
Analysing the alternation of strategic subcultures: the case of Israel
Houdek, Kryštof ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá strategickými subkulturami v Izraeli a jejich vlivem na strategické rozhodování. Práce navazuje na corpus literatury zabývající se strategickou kulturou. Strategická kultura má vliv na to kdy, jestli a jak bude použita síla. Tři případy v této diplomové práci se zabývají použitím síly ve vztahu k Íránu, Hizballáhu a Syrské občanské válce. Strategická kultura nabývá podoby specifické strategická subkultury, která se projevuje jako tendence ke konkrétnímu strategickému chování. Izraelská strategická kultura je detailně zkoumána v průběhu svého historického vývoje v kontextu strategické kultury. Strategická kultura a její aspekty jsou popsány na pozadí vývoje "národní bezpečnostní doktríny." Posuny v strategické kultuře souvisí se změnami v strategickém prostředí a s vývojem nových vojenských technologií a strategií vedení války.
|
|
|
UN Peacekeeping in the Early 1990s: Evaluation of the outcomes of second-generation operations with Chapter VII mandates
Matějková, Monika ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje operacím na udržení míru druhé generace pod záštitou Organizace spojených národů na počátku devadesátých let a jejich hodnocení. Práce si klade za cíl zhodnotit (ne) úspěch vybraných misí, jež byly prvními příklady operací s mandátem podle kapitoly VII Charty OSN. Teoretická část práce se soustřeďuje na samotný koncept peacekeepingu, historickému vývoji tohoto konceptu, typům mírových operací a přehled dostupné literatury, která se věnuje tomuto tématu, jelikož existují různá kritéria, jak tyto mise hodnotit. Pro naplnění cíle této diplomové práce byly pro hodnocení vybrány následující tři operace na udržení míru. United Nations Protection Force (UNPROFOR) v Bosně a Hercegovině, United Nations Missions (UNOSOM I and UNOSOM II) v Somálsku a United Nations Observer Mission (UNOMIL) v Libérii. Tyto případové studie jsou následně zkoumány stručným přehledem konfliktu, hlavními přičinami konfliktu, reakce of mezinárodního společenství, nasazení mise, samotným hodnocením dle vybraného evaluačního rámce a doplňující diskuzí a nastíněním vývoje a situace v zemi po stáhnutí vojsk operace. V závěru tato práce hodnotí celkové výsledky zkoumaných misí a pokouší se odhalit jejich případné nedostatky.
|
|
|
Legalita použití síly proti tzv. Islámskému státu
Mlčák, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit legalitu použití síly proti tzv. Islámskému státu na území Sýrie ze strany Spojených států amerických, a to z hlediska ius ad bellum. Za tímto účelem je diplomová práce rozdělena do tří částí. První část se zaměřuje na posouzení subjektivity Islámského státu. Subjektivita je zkoumána zejména s ohledem na kritéria vyplývající z Montevidejské úmluvy o právech a povinnostech států a z odborné praxe. Islámský stát je posouzen z hlediska vymezeného území, stálého obyvatelstva, efektivní vlády, schopnosti vstupovat do mezinárodních vztahů, nezávislosti a legitimity. Druhá část se zabývá právní úpravou použití síly v mezinárodních vztazích. Po představení historického vývoje je věnována pozornost především Chartě OSN a z ní vyplývajícímu zákazu hrozby silou nebo použití síly v mezinárodních stycích. V souvislosti s použitím síly proti Islámského státu jsou představeny legální výjimky z tohoto zákazu, které by mohly být v boji proti Islámskému státu použity. Nejprve je věnována pozornost výjimkám vyplývajícím z Charty OSN, kterými jsou sebeobrana podle čl. 51 a kolektivní akce podle hlavy VII. V souvislosti se sebeobranou jsou rovněž rozebrány dva druhy sebeobrany, a to obrana individuální a kolektivní. Dále jsou představeny kolektivní akce Rady bezpečnosti podle...
|
|
|
Analysing the alternation of strategic subcultures: the case of Israel
Houdek, Kryštof ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá strategickými subkulturami v Izraeli a jejich vlivem na strategické rozhodování. Práce navazuje na corpus literatury zabývající se strategickou kulturou. Strategická kultura má vliv na to kdy, jestli a jak bude použita síla. Tři případy v této diplomové práci se zabývají použitím síly ve vztahu k Íránu, Hizballáhu a Syrské občanské válce. Strategická kultura nabývá podoby specifické strategická subkultury, která se projevuje jako tendence ke konkrétnímu strategickému chování. Izraelská strategická kultura je detailně zkoumána v průběhu svého historického vývoje v kontextu strategické kultury. Strategická kultura a její aspekty jsou popsány na pozadí vývoje "národní bezpečnostní doktríny." Posuny v strategické kultuře souvisí se změnami v strategickém prostředí a s vývojem nových vojenských technologií a strategií vedení války.
|
|
|
International Terrorism and Challenges for International Law
Kobulská, Natália ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Rigorózna práca je zameraná na pochopenie základných problémov medzinárodného terorizmu v kontexte medzinárodného práva. Medzi hlavné výzvy patrí prijatie univer- zálnej definície terorizmu, vyriešenie právneho statusu teroristov a ich práva a povinnosti najmä v súvislosti s ľudskými právami. Dôležité je určenie zodpovednosti štátu za tero- rizmus (problematika štátneho terorizmu a pričítateľnosti jeho konania), a to vo vzťahu k obyvateľstvu, zajatým teroristom i neštátnym aktérom. Poslední menovaní predstavujú viacero problémov pri reakcii na teroristické činy, a to pri legalite použitia sily voči nim vrátane práva na sebaobranu či použitia dronov na cielené zabíjanie. Je sporné, či je možné terorizmus podradiť pod existujúce inštitúty medzinárodného práva alebo predstavuje sa- mostatné konanie, ktoré je nutné regulovať oddelene od platných medzinárodných noriem. Kľúčové slová: terorizmus, ľudské práva, cielené zabíjanie, právo na sebaobranu, použitie sily, zodpovednosť štátu, neštátny aktér, teroristické úroky 11.9.2001
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci mise ISAF
Křížová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá působení Bundeswehru v rámci strategie ISAF v Afghánistánu. Nasazení německých ozbrojených sil na mezinárodních misích je jednou z nejdiskutovanějších otázkou jak na politické scéně, tak i mezi samotnou německou veřejností. Diplomová práce se zabývá vývojem situace v Afghánistánu od roku 2001, kdy začala mise OEF a ISAF až do konce vládního období koalice CDU/CSU-FPD v září 2013. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve definuje teorii rolí a koncept civilní mocnosti, jako jeden z možných přístupů ke zkoumání zahraniční politiky. Stanovuje kritéria, podle kterých zkoumá, zda se Německo v Afghánistánu chová jako civilní mocnost, za kterou je označováno. V následující části se zabývá vývojem v letech 2001-2009. Věnuje se zahájení operace, prodlužování mandátů ve Spolkovém sněmu, důvodům působení Německa na operacích v Afghánistánu a vývojem bezpečnostní situace v zemi, která se po počátečních úspěších začala rapidně zhoršovat. Stěžejní částí této diplomové práce je působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci nové strategie ISAF, která byla vyhlášena americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2009. Práce se soustředí na přístup Spolkové republiky k nejdůležitějším událostem v tomto období, a to k vyhlášení nové strategie, k Londýnské konferenci o...
|
host ::
RSS.